Mikroregion Holešovsko

Rymice

Obec Rymice se nachází v rovinatém terénu 5 km severozápadně od Holešova v nadmořské výšce 214 m n. m. na rozloze 552 ha. V současné době mají Rymice 575 obyvatel.

První doložená písemná zpráva o obci pochází z roku 1353, kdy Záviš z Dobrotic nechal zapsat ze svého podílu v Rymicích 150 kop grošů věna své manželce Markétě. V následujících staletích měnily Rymice často majitele. V roce 1448 se uvádí Jan z Morkovic, který v roce 1464 prodal veškerý majetek Prokopovi z Prusinovic. Mezi nejznámější majitele Rymice patřil Albrecht z Valdštejna, který se v roce 1609 oženil s majitelkou rymického panství Lukrecií Nekešovou. V polovině 17. století patřily Rymice řádu jezuitů v Olomouci. Po jeho zrušení studijnímu fondu, od kterého Rymice koupila za 77 000 zlatých holešovská hraběnka Erdödyová. V Rymicích stával v části obce zv. Holajka svobodný zemanský dvůr, který patřil slezskému šlechtici Janu Arnoltovi z Jankovic. Příslušníci jeho rodu jsou pohřbeni v kryptě pod zdejším kostelem.

V polovině 19. století byl v obci vybudován jeden z prvních cukrovarů na Moravě, který v té době zaměstnával 6 úředníků a 60 dělníků. Ročně se uvařilo asi 1 400 q cukru, na jehož výrobu bylo zapotřebí 40 000 q cukrové řepy. V roce 1858 cukrovar zanikl

Dominantou obce je tvrz z 2. pol. 16 století, kostel sv. Bartoloměje z roku 1786, budova školy postavená v roce 1893. Dále stavby lidové architektury s větrným mlýnem, představující způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Interiéry vybavené tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. K vidění je dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím.

Skanzen

V Rymicích se nachází areál památek lidového stavitelství východní Hané. Vesnická stavení rekonstruovaná v sedmdesátých letech představují způsob bydlení a hospodaření v této části Moravy v posledních dvou staletích. Návštěvníci si mohou prohlédnout interiéry domů vybavených tradičním inventářem kuchyní, světnic a hospodářských místností. K vidění je také dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím.