Mikroregion Holešovsko

Kurovice

Obec Kurovice má 263 obyvatel a nachází se na rovině, v jihozápadní části okresu Kroměříž. Rozkládá se po obou stranách silnice III. třídy vedoucí z Tlumačova do Ludslavic. Z hlediska urbanistického jako celek působí obec dobře. Z dálkových pohledů se jeví jako shluk domů v rovinném terénu.
Obec má dvě významné dominanty, a to kostel sv. Kunhuty a goticko-renesanční tvrz – jedno z nejvýznamnějších dochovaných sídel nižší šlechty na Moravě. Obě dominanty jsou památkově chráněny. Celková výměra katastru je 551 ha.

Ves Kurovice se připomíná v roce 1275, kdy se v první dohledané písemné zmínce objevuje v jistém soudním sporu pan Zášit z Kurovic. Poslední dědičný vlastník Beneš Hus (a jeho matka Gertruda) prodali roku 1339 Kurovice s Třeběticemi olomouckému biskupovi Janovi. Kurovice pak byl byly manským statkem olomouckých biskupů, kteří jej drželi, a z nichž Jaroslav současně sloužil na Šternberku jako purkrabí. Ješek ze Šternberka se před rokem 1385 pod záminkou pohledávek vůči Jaroslavovi zmocnil tvrze a jejího příslušenství a roku 1390 mu ji i s manskou polovinou Holešova biskup udělil lénem. Příslušnost Šternberků ke katolickému táboru zapříčinila, že husité v letech 1423-1424 tvrz zničili. Zdá se, že před rokem 1447, kdy se uvádí jako zámek, byla už v kvalitní formě obnovena. K poškození tvrze došlo znovu v česko-uherských válkách a na následnou opravu navázali od roku 1499 (synové Haška z Vrchlabí) bratři Vilém, Kuneš a Jan z Vrchlabí, kteří Kurovice přijali od biskupa Stanislava Thurzy. Bratři zahájili výraznou postupnou přestavbu původní tvrze (jež se nacházela ve špatném stavu) na pozdně-gotickou trojkřídlou tvrz. Také ji obehnali hradbami a valy. Tato znovuvýstavba tvrze je doložena několika erby pánů z Vrchlabí (v pokojích prvního patra tvrze). Dokončil ji před polovinou 16. století Oldřich z Vrchlabí. Plně převládala obytně-reprezentační funkce, takže nový vstup síní na severu dovolil vcházet jen pěším, a hospodářsko-provozním účelům sloužil výhradně dvůr severovýchodně od tvrze. Rod z Vrchlabí držel Kurovice v letech 1482-1565.

V roce 1565 získal od biskupa Viléma léno Jáchym Zoubek ze Zdětína, podkomoří Markrabství moravského, a nechal zaklenout několik místností severního a jižního křídla. Na stropě jednoho z nově vybudovaných sálů je dosud dochován dochován jeho erb a nápis: IOACHIM-ZABVEK-ZE-ZDIETINA-A-NA-MOSSTIENICI-KOMORNIK-PRAWA MENSSIHO. Možná až jeho syn Jan Bohuslav zřídil okolo roku 1580 v patře renesanční lodžii. Erb Jana Bohuslava spolu s erby Anny ze Zástřizl a Kunky z Korotína jsou na desce z roku 1582 v boční zdi lodi na evangelní straně zdejšího kostela sv. Kunhuty. V roce 1603 získal manský statek, tvrz, dvůr a ves Kurovice, spolu s Třeběticemi za 15 000 zlatých Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic. Na počátku třicetileté války tvrz dvakrát dobyli Valaši. Po Bílé hoře náležely Kurovice knížeti Václavu Frant. Eusebiu z Lobkovic, který dostavěl kolem roku 1630 druhé patro tvrze. Nad vchodem do pokojů v druhém patře je erb tehdejšího lenního pána kardinála Ditrichštejna. V 17. století zde byl také pivovar. Spolu s Holešovem koupili Kurovice s tvrzí roku 1651 Rottalové a u Holešova zůstala až do roku 1936. Most přes příkop byl odstraněn v 19. století.