Mikroregion Holešovsko

Bořenovice

Území Holešovska, v němž se Bořenovice nacházejí, bylo osídleno ve všech předhistorických dobách, procházela jím i obchodně důležité „Jantarová stezka“. Svědčí o tom četné archeologické nálezy (pazourkové křesadlo, škrabadlo, kamenný sekeromlat či bronzová jehlice), které jsou uložené v Holešovském městském muzeu.

První písemná zmínka o Bořenovicích, jak je tomu u většiny našich obcí, je z r. 1373 a to v souvislosti s jejich prodejem Janem z Dobrotic Matoušovi ze Šternberka. Jako majitelé se dále objevovali Rožmberkové, Žerotínové, Páni z Víckova, Rottalové, Bítovští, Kurovští, Lobkovicové, Nádasdyové, Erdödyové, Wrbnové. Obyvatelé obce trpěli zejména za četných válek – husitské revoluci, uherských válek a zejména za třicetileté války, kdy byla více než polovina usedlostí opuštěna. K zajímavostem oné doby patří zajisté i dva rybníky (později vysušené) nade a pode vsí a větrný mlýn, který se v současné době nachází v rymickém skanzenu. V obvodu obce vznikly i čtyři drobné stavby, dnes nemovité kulturní památky. Pozdně barokní kaple při cestě do Pacetluk, Boží muka nad vsí směrem k Holešovu, kaplička u silnice k Holešovu a zvonice na návsi. K významným památkám patří ještě válečný hrob padlých v I. světové válce, věnovaný sedmi bořenovským občanům a pomník Sv. Panny Marie.

K 1. 9. 1897 byla v obci postavena nová škola, v r. 1899 podala obec Bořenovice žádost o „odškolení“ od Tučap a dnem 1. 9. 1900 vstoupila škola do řad samostatných obecních škol. Nejvíce žáků (81) měla ve školním roce 1916/17. Tato jednotřídní škola ukončila svou činnost po ukončení školního roku 1973/1974. Nyní děti z Bořenovic dojíždějí do ZŠ v Holešově.
Po vzniku samostatného státu bylo 15. 6. 1919 zvoleno obecní zastupitelstvo. V r. 1928 vzniklo ve vesnici družstvo pro pořízení vodovodu a zakrátko se na tento vodovod napojilo 21 domů. V r. 1931 byla provedena elektrifikace obce Středomoravskými elektrárnami v Přerově, což v životě obce znamenalo velký obrat.

V době nacistické okupace zůstala vesnice typicky českou, v tomto období byla také vybudována kanalizace obce. Němečtí vojáci opustili obec 7. 5. 1945, vzhledem k neobvyklému položení obce (končila zde silnice) jí však vítězná vojsky neprojela.

Zemědělský charakter obce, jejíž katastr činí 163 ha, potvrzuje i její zařazení do tzv, „řepařské výrobní oblasti“. V obci hospodařili malí a střední zemědělci, zaměření zejména na živočišnou výrobu hovězího a vepřového masa. Již v r. 1925 se rozhodli scelovat své pozemky a pro zlepšení hospodaření též v r. 1928 provedli odvodnění pozemků. Koncem r. 1950 došlo k založení přípravného výboru JZD, toto bylo však založeno až v r. 1956. V r. 1959 byl vybudován nový kravín, v r. 1968 pak vepřín. V r. 1972 se sloučilo se sousedním JZD Tučapy, c r. 1973 pak došlo ke sloučení s JZD Prusinovice. Pokračovatelem jeho práce je současná Agrova a.s. Prusinovice.

MNV provedl od r. 1945 celou řadu akcí – vybudování budovy MNV, požární zbrojnice, koupaliště, místní rozhlas, kanalizace, vydláždění některých příkopů, chodníky, výletiště v „Hájku“ které bylo později nahrazeno výletištěm za hasičskou zbrojnicí, jež se neustále vylepšuje a dobudovává. V letech 1976 až 1990 byla obec součástí Holešova a pracoval zde pouze její Občanský výbor.
Po revoluci v r. 1989, kdy obec opět získala svoji samostatnost (obec jako znovu samostatná zahájila svou činnost v roce 1990), byla zrealizována celá řada významných investičních akcí: První z takovýchto akcí bylo provedení telefonizace obce, které se uskutečnilo v polovině devadesátých let. V roce 1998 byl vybudován zásobník propan butanu a následné rozvody do rodinných domů obyvatel, čímž bylo umožněno používání plynových spotřebičů. V dalších letech došlo k obnově elektrického vedení po obci, kdy bylo nové elektrické kabelové vedení umístěno na samostatných betonových sloupech umístěných na jednotlivých místech vesnice. Na počátku 21. století byla realizována výsadba biokoridoru a také výstavba zpevněné polní cesty, která naší obec spojila se sousedními Pacetlukami. Tato akce byla financována prostřednictvím Pozemkového úřadu Kroměříž z evropských dotačních programů. V rámci této akce byla také zpevněna polní cesta na Tučapy. V roce 2008 byly za téměř 400 000 korun postaveny nové autobusové čekárny včetně přilehlých chodníků. Na tuto akci výrazně přispěl Zlínský kraj. V témže roce byl z dotace MMR opraven pomník panny Marie svatohostýnské a také válečný hrob padlých z 1. světové války, který již byl v havarijním stavu. Nejnákladnější investicí v historii vesnice byla dlouhá desetiletí plánovaná výstavba vodovodu, kterou se povedlo realizovat v roce 2010. Celá tato investiční akce stála bezmála 16 000 000,- Kč. Bez výrazného finančního přispění Ministerstva zemědělství, Zlínského kraje a VaKu KM by nebylo možno tuto akci realizovat. Pouhý rok po realizaci vodovodu dochází k vyhotovení nového asfaltového povrchu na silnici z Holešova do Bořenovic, kterou realizovalo ŘSD ČR. V rámci této akce byl také zrenovován průtah obcí a silnice ke družstvu. V roce 2012 se povedlo realizovat 4 zásadní investiční akce v hodnotě bezmála 8 000 000,- Kč. Z financí SFŽP byla zateplena budova OÚ a společenské místnosti včetně výměny dveří a oken, kdy byla v těchto prostorách zavedena i nová topná media. Z financí SZIF byla opravena silnice v ulici Školní včetně obnovy starých chodníků. Poslední dokončenou akcí v tomto roce bylo postavení nového kamenného oplocení válečného hrobu v rámci pomníku padlých z 1. světové války. Tuto akci financovalo Ministerstvo obrany. Po roce 1989 se včele obce vystřídali tři starostové. Mezi lety 1990 až 1994 to byl Jaroslav Sklenář, mezi lety 1994 až 2006, tj. po tři volební období, stál v čele obce Rudolf Foukal, od roku 2007 stojí v čele obce druhé volební období Jakub Bednárek.

V oblasti služeb se v roce 2012 podařilo znovuobnovit provoz prodejny smíšeného zboží Agrodružstva Roštění, do obce zajíždí pojízdná prodejna s masem a uzeninami, své služby zde poskytuje kadeřnice. Moderní je i odpadové hospodářství, napojené na TS Holešov.

V současné době vyvíjí svou činnost na území naší obce především SDH Bořenovice a částečně i Myslivecké sdružení Háje Tučapy – Bořenovice (19 členů, 1 z Bořenovic). Ostatní společenské organizace a spolky, které v obci dříve působily (např. Červený kříž), svou činnost v minulosti ukončily.